Historie školy 1945 - 1953

Ve školním roce 1945 - 46 byly otevřeny všechny ročníky obou oddělení, bylo zapsáno 349 žáků do školy vyšší a 56 do školy mistrovské. Z jiných škol nebo z průmyslu byli doplněni vyučující, kteří odešli do pohraničí. Organizace školy doznala také řady změn. Pro nedostatek žáků nebylo otevřeno letecké oddělení. Pokračovací učňovská škola byla přičleněna k všeobecné škole učňovské. Od roku 1945 měl ústav tedy vyšší školu strojnickou (čtyřletou) a mistrovskou školu strojnickou (dvouletou). Ráci, kteří byli poslední rok války nasazeni, se vrátili do školy, tím se zvýšil počet tříd. Změny se dotkly i učebních osnov. Byly zavedeny dva nové předměty - občanská výchova a ruština. Začal fungovat školní rozhlas. Do školního roku 1947 - 48 se zvýšil počet žáků na 508.
Nová politická linie, která se začala naplno uplatňovat od roku 1948, se projevila hlavně v aktivitách mimoškolních. Zvýšil se počet brigád, exkurzí do závodů, branných cvičení, přednášek, divadelních a filmových - zvláště sovětských - představení. ckole tím vznikal problém, aby vůbec časově zvládla své hlavní poslání a dosáhla tak opět své předválečné úrovně. V září 1948 byli žáci vyzváni ke vstupu do SČM a v květnu 1949 byli poučováni o významu a účelu IX. sjezdu KSČ. Celý učitelský kolektiv se začal angažovat v ROH. Postupně došlo k očistě žactva a učitelského sboru od ,,asociálních a reakčních ,, živlů.
Na začátku padesátých let došlo v historii naší školy k výrazným změnám. Již v roce 1950 se začaly objevovat zprávy o tom, že by školní budova měla být uvolněna pro nově zřizovanou Vysokou školu chemickou v Pardubicích. Bližší pokyny o přesídlení školy na čas, než pro ni bude postavena nová náhradní budova, vydala rada KNV v Pardubicích 15. května 1951, aniž by o této věci jednala se zástupci školy. Jelikož měla být budova uvolněna před začátkem školního roku 1951 - 52, začalo v červnu všeobecné stěhování.
Novým domovem školy se stala budova starého gymnázia v Chrudimi, dílny byly umístěny odděleně v n. p. Spojené ocelárny u nádraží. Přestěhování veškerého zařízení a sbírek trvalo s přestávkami celé letní prázdniny a bylo prováděno vlastními nákladními auty a vozidly n.p. Transporta za vydatné pomoci všech profesorů i některých žáků. Současně byly v budově v Pardubicích zahájeny rozsáhlé adaptační práce pro novou školu a chrudimské gymnázium se stěhovalo do bývalé dřevařské školy na chrudimském náměstí. ckolní rok 1951 - 52 byl tedy zahájen v Chrudimi, ale provoz dílen bylo možno i přes usilovnou práci částečně obnovit až ve druhém pololetí. Velkým problémem bylo hlavně umístění dílen mimo budovu školy. Tento neuspokojivý stav kritizovala i komise ministerstva školství při své návštěvě 23. 11. 1951. Původně se předpokládalo, že umístění školy v Chrudimi je pouze provizorní, ale nakonec se ukázalo, že se tato opatření stanou trvalými.
Přestěhování velmi zkomplikovalo některým žáků dojíždění do školy, a proto mnozí přestoupili do nově zřízené vyšší průmyslové školy strojnické v Hradci Králové a do nové vyšší školy elektrotechnické v Pardubicích, která vznikla odštěpením od naší školy. Přestože na konci školního roku 1950 - 51 bylo v prvních ročnících vyššího oddělení v Pardubicích 99 žáků, na začátku roku 1951 - 52 se z nich dalo zapsat pouze 48. Problémy s dojížděním se u některých žáků částečně vyřešily až ve druhém pololetí zřízením internátu, kde bylo ubytováno 31 žáků. Dojíždění postihlo také celý dosavadní učitelský sbor (až na jednoho člena) a mělo vliv na odchod některých učitelů ze školy. Příjezdu vlaků a autobusů z Pardubic se musel přizpůsobit i počátek ranního vyučování, který byl posunut z 8,10 na 8,15.