110 let školy v roce 2009

Oslavy 110 let školy

Sto desetiletá tradice školy má svůj počátek dne 1. října 1899, kdy byl slavnostně zahájen 1. školní rok státní průmyslové školy v Pardubicích pod vedením c. k. stavebního rady Jindřicha Fialky. Rozhodnutí založit školu vyjadřovalo reakci na prudký rozvoj průmyslu a řemesel v Pardubicích a zároveň řešilo absenci takovéto vzdělávací instituce ve východní polovině Českého království.

Perspektivní vývoj školy načas zastavila 1. světová válka, neboť  silně poklesl počet žáků a školní budova byla využívána k různým vojenským účelům. Po vzniku Československé republiky však  slibně pokračuje. Zvýšil se celkový počet žáků a byla zřízena 4 oddělení, která poskytovala diferenciované a strukturované technické vzdělávání: čtyřletá vyšší strojnická škola zakončená maturitou a poskytující všeobecné a odborné vzdělání, dvouletá mistrovská škola strojnická, odborná živnostenská škola pokračovací a odborné běhy dělnické. Škola také postupně reaguje na měnící se poptávku po odbornících různého zaměření a vybavuje a rozšiřuje své dílny. Zajímavě to dokresluje situace z roku 1937, která vycházela z většího důrazu na obranu státu ve 30. letech. Tehdy bylo zájemcům umožněno dokonce praktické létání na motorových letadlech a získání pilotní zkoušky a zároveň  bylo otevřeno diferenciační oddělení pro konstrukci letadel. Škola tehdy odrážela dobrou průmyslovou pozici našeho státu ve srovnání s jinými zeměmi.

Mnichovská konference v září 1938, následné obsazení zbytku republiky, vznik protektorátu Čechy a Moravy a 2. světová válka v letech 1939 – 1945 se samozřejmě velmi negativně podepsaly i na její další existenci. Válka přinesla nejen zhoršené podmínky pro vyučování, ale i riziko pracovního nasazení v Německu a také perzekuci některých žáků a učitelů ze strany okupačních orgánů.

K větším organizačním změnám dochází po roce 1945, kdy už nebylo otevřeno letecké oddělení a škola se členila na vyšší čtyřletou strojnickou školu a mistrovskou dvouletou školu strojnickou. Příchodem pracovně nasazených žáků se zvýšil počet tříd a proběhly změny osnov, např.  v  souvislosti s poválečným vývojem se novým vyučovacím předmětem stává ruský jazyk. Po roce 1948 se naplno začíná uplatňovat politická linie budování socialismu, která klade velký důraz na mimovyučovací a mimoškolní aktivity. Novým jevem se staly pravidelné brigády žáků v zemědělství  místo vyučování a pořádání různých branných cvičení, soustředění a politických schůzí a školení. Jako hlavní vnitřní problém se jeví od roku 1951  umístění školy, protože dosavadní budova byla vybrána pro nově založenou Vysokou školu chemickou v Pardubicích.

V květnu 1951 rada KNV v Pardubicích direktivně rozhodla o přesídlení školy do Chrudimi, protože se zde nacházel i velký strojírenský podnik Transporta. Volba padla na starou budovu chrudimského gymnázia. Toto umístění přinášelo velké komplikace při provozu školy, neboť školní dílny byly umístěny v prostorách n.p.  Spojené ocelárny poblíž chrudimského nádraží. Přestěhování zpočátku přineslo i snížení počtu žáků, kdy někteří kvůli dojíždění přestoupili do nově zřízených škol v Hradci Králové a Pardubicích. Tyto problémy částečně vyřešilo zřízení internátu.

V rámci rozsáhlé školní reformy ve školním roce 1953 – 54 byla přeměněna dosavadní vyšší škola strojnická na čtyřletou průmyslovou školu s několika specializacemi – stroje potravinářské, chemické, potravinářské a sklářské stroje a zařízení, stroje dopravní, stavební a silniční. Místo dvouleté mistrovské školy byla zřízena dvouletá škola pro pracující při zaměstnání. Další pobočky pro toto studium vznikly v Holicích, Hlinsku a Pardubicích. Snižující se úroveň dílenského vyučování v důsledku   nevyhovujícího stavu dílen a také zhoršující se stav používané budovy vedly k prohloubení problémů školy, proto dochází v roce 1962 k jejímu druhému stěhování , ale opět do provizorních prostor. Dvě náhradní budovy bývalé dřevařské školy na školním náměstí naprosto neodpovídaly  technickému zaměření a chybělo také školní hřiště a tělocvična.

Velmi neuspokojivá situace tak  znovu rozvířila otázku nutnosti urychleně postavit nový areál, který by odpovídal potřebám moderní výuky na technické škole. V září 1964 byl po předchozích jednáních vypracován úvodní projekt a vlastní stavba měla být zahájena v roce 1965. Začátek stavby byl neustále odkládán, docházelo pouze k menším stavebním úpravám ve stávajících budovách. V roce 1967 se škola stala vlastníkem pozemku v bývalých Vaňkových školkách, na kterém se dne 18. prosince uskutečnilo slavnostní zahájení přípravných prací na výstavbu nového komplexu. Ten tvořilo šest budov spojených v jeden celek ( tělocvična, dílny, speciální učebny a laboratoře, základní učebny, stravovací zařízení a internát). Vlastní stavba se však z mnoha důvodů protahovala, takže nové budovy byly škole předány až v roce 1974.

V 60. Letech se  opět podařilo i přes stísněné podmínky dosáhnout značného rozmachu. Dosavadní studijní specializace byla zrušena a nahrazena jednotným označením oboru „strojírenství“. Klidná pracovní atmosféra byla výrazně narušena až po roce 1968 v období tzv. normalizace, kdy zde také proběhly stranické prověrky, změnilo se vedení a školu opustila převážně z politických důvodů řada profesorů.

Ale i přes tyto změny a veškeré těžkosti se škola nakonec dočkala nového moderního komplexu budov a dne 2.září zde byl slavnostně zahájen školní rok 1974 – 75. Domov mládeže byl otevřen o měsíc později a  postupně došlo k úplnému zprovoznění všech částí školního areálu a byla zahájena výuka v nových dílnách. Od roku 1978 probíhala stavba nového školního hřiště, při které také pomáhali žáci všech ročníků. Byla provedena stavební úprava laboratoří a učebny pro výuku elektrotechniky a automatizace. Žáci školy slavili úspěchy při různých příležitostech a škola se stala zajímavou i pro pořádání  akcí přesahujících její rámec. Ve školním roce 1979 – 80 zde začalo fungovat studium strojírenské metrologie  ( kombinované dálkové, večerní studium realizované formou krátkodobých internátních soustředění),  které zajišťoval Dům techniky Pardubice ve spolupráci s Úřadem pro normalizaci a naší školou.

V 80. letech byly na základě tzv. nového pojetí výchovně – vzdělávací práce otevřeny v prvních ročnících školního roku 1984 – 85 tři studijní obory – strojírenská technologie, strojírenská konstrukce a provozuschopnost výrobních zařízení. Současně začalo fungovat středisko vědeckotechnických a ekonomických informací ( VTEI) a od roku 1987 se objevil nový druh studia – čtyřsemestrové pomaturitní specializované studium se zaměřením na činnost konstruktéra v n. p. Transporta Chrudim.

Nečekaný obrat nastává po roce 1989, neboť  dosavadní vedení nedostalo důvěru a na základě tajných voleb přebírá úkoly vedení nové. Dochází ke změně skladby vyučovacích předmětů, větší důraz se klade na výuku cizích jazyků a jsou vytvořeny úplně nové obory. Technické lyceum navázalo na tradice své existence z období 1. republiky. Management ve strojírenství vznikl v důsledku požadavků společnosti na oblast ekonomiky, ale později zanikl kvůli přebytku absolventů podobného zaměření na trhu práce. Hlavním studijním oborem zůstává strojírenství.

V 90. letech prochází škola rozsáhlou  modernizací, zejména odborné učebny jsou vybavovány novými pomůckami a moderními přístroji. Výukové předpoklady významně obohatilo i několik nákladných zařízení a přístrojů získaných od různých firem. Studenti již mohou využívat tři kvalitní učebny výpočetní techniky, které jsou průběžně doplňovány o nejnovější programové vybavení.  Škola také navazuje kontakty se školami podobného zaměření v západní Evropě,  pořádá výměnné zájezdy s technickým lyceem ve francouzském Brive a se střední školou ve švýcarském Badenu. Našim žákům se podařilo dosáhnout výrazných úspěchů ve středoškolské odborné činnosti a ve středoškolských sportovních soutěžích.  Od roku 2001 škola nabízí nejen svým studentům  možnost pokračování ve studiu na Vyšší odborné škole v oboru Jakost a metrologie.

Poslední velká změna proběhla dne 1.7. 2006, kdy bylo rozhodnutím zřizovatele realizováno sloučení  s dalšími dvěma subjekty, a to Střední odbornou školou a Středním odborným učilištěm Chrudim a se Středním odborným učilištěm v Hlinsku. Proto byl změněn i její název na Střední škola průmyslová strojnická, technická a Vyšší odborná škola Chrudim, který vyjadřuje rozšířenou nabídku studijních i učebních oborů. Tímto krokem se stala nadregionálním centrem technického vzdělávání v oblastech strojírenství, slaboproudé elektroniky, silničního stavitelství a oděvnictví. Zároveň se podařilo navázat úspěšnou spolupráci s podobně zaměřenou školou ve slovenském Martině. Letošní výročí  tedy ukazuje, že dnešní podoba školy  je rozhodně důstojným pokračovatelem té, která byla založena před 110 lety.

Ředitelé školy v Pardubicích

Ing. arch. Jindřich Fialka (1899 – 1913)

Ing. Bohumír Gregor (1913 – 1937)

Ing. Otokar Bartl  (1937 – 1941)

Ing. Bohumil Korbel (1941 – 1950)

Ředitelé školy v Chrudimi

Stanislav Jirout (1950 – 1960)

Ing. Miroslav Uhlíř (1960 – 1970)

Ing. Jiří Bednář (1970 – 1973)

Zdeněk Gregor (1973 – 1983)

Ing. Vilém Pliska (1983 – 1990)

Petr Jílek (1990 – 2006)

Ing. František Mihulka ( 2006 – dosud)